Kontrola příznaků vaginální mykózy
Zjistěte, zda vaše příznaky odpovídají vaginální mykóze a získejte konkrétní doporučení. Nezapomeňte, že pro přesnou diagnózu je nezbytná návštěva gynekologa.
Pokud cítíte silné svědění, pálení nebo neobvyklý výtok, nejde jen o náhodný nepříjemnost. To může být vaginální mykóza - běžná, ale velmi nepříjemná plísně, která postihuje až 75 % žen alespoň jednou v životě. Mnoho z nich si to vysvětluje jako „jen zácpa“ nebo „nějaký zánět“, ale nejde o to. Plísně v těle, konkrétně kandida albicans, se může rychle rozmnožit, když se změní přirozená rovnováha bakterií v pochvě. A jak to poznat, než to začne být otravné nebo bolestivé?
Co vlastně vaginální mykóza je?
Vaginální mykóza není infekce přenášená pohlavním stykem - alespoň ne většinou. Je to přebytek přirozeně přítomného houba Candida albicans, které žije v malém množství v pochvě, střevech i na kůži u většiny lidí. Když se ale jeho růst nekontrolovatelně zrychlí, začne způsobovat příznaky. To se stává, když:
- berete antibiotika (zabíjejí „dobré“ bakterie, které drží plíseň pod kontrolou)
- máte vysoký cukr v krvi (např. při cukrovce nebo při častém konzumování sladkostí)
- nosíte příliš těsné nebo syntetické kalhoty (plíseň miluje teplo a vlhkost)
- se vystavujete stresu nebo máte oslabenou imunitu
- používáte agresivní mycí přípravky nebo výplachy do pochvy
Nejde tedy o „špatnou hygienu“ - naopak, příliš časté čištění nebo výplachy mohou příznaky zhoršit.
Co vás může upozornit, že máte plísně?
Příznaky vaginální mykózy jsou často jasné a těžko přehlédnutelné. Pokud zažíváte některý z těchto příznaků, je pravděpodobné, že jde o plíseň:
- Intenzivní svědění - často tak silné, že vás přiměje k tomu, abyste se „drápaly“ - a to i v noci
- Pálení - při močení nebo při pohlavním styku, jako byste měly v pochvě „rozžhavený kámen“
- Neobvyklý výtok - bílý, hustý, jako tvaroh nebo sýr, bez zápachu (na rozdíl od bakteriálního zánětu, který má často „rybí“ pach)
- Červenost a otok - kůže kolem pochvy a vulvy je červená, horká a může být i prasklá
- Bolest při styku - i když jste jinak zdravé, styk se stává nepříjemným nebo dokonce bolestivým
Tyto příznaky nevznikají najednou. Začínají postupně - nejprve jen lehké svědění, pak se přidává pálení, až se objeví ten typický výtok. Pokud je to vaše první epizoda, může být těžké to poznat. Ale pokud už jste to měli dříve, tak to cítíte hned.
Co dělat, když si myslíte, že máte plísně?
Nejprve si nekupujte léky na základě příběhů na sociálních sítích. Ne každý výtok je plíseň. Bakteriální vaginóza, klasický zánět nebo alergie na podpěrky nebo mycí prostředky mohou mít podobné příznaky. Proto je nejbezpečnější:
- Navštívit gynekologa - nejen pro potvrzení diagnózy, ale i proto, že nejčastější chyba je přehlížet jiné příčiny
- Nezakládat se na domácích řešeních - kyselé mléko, čajové stromy nebo výplachy s ocetem nemají vědecky prokázaný účinek a mohou poškodit přirozenou mikroflóru
- Nečekat, až to „projde samo“ - i když se příznaky mohou zklidnit, plíseň zůstává a často se vrátí silnější
Profesionální léčba je rychlá a efektivní. Většinou stačí jednorázová tableta (např. fluconazol) nebo 3-7 dní lokálního léku (vaginální čípky nebo krém). Většina žen se cítí lépe už za 2-3 dny.
Co můžete dělat, aby se to nevrátilo?
Plísně se často vrací - 40 % žen má opakování během roku. Aby se to nestalo i vám, změňte pár běžných návyků:
- Nosíte bavlněné spodní prádlo - syntetika „zakládá“ vlhkost, bavlna „dýchá“
- Nepoužíváte výplachy, pěny nebo parfémované hygienické prostředky - pochva se sama čistí, stačí jen voda a jemné mýdlo na vnější oblast
- Nemáte příliš častý pohlavní styk - při každém styku se mění pH a mikroflóra, což může plíseň podporovat
- Nejíte příliš cukru a rafinovaných sacharidů - plíseň se živí cukrem. Zkuste snížit cukr, sladké nápoje, pečivo a sladké svačiny
- Po koupeli nebo plavání se okamžitě vyměňte na suché šaty - vlhká oblast je ideální prostředí pro plíseň
- Po antibiotikách vezměte probiotikum - některá studie ukazují, že probiotika s Lactobacillus rhamnosus a reuteri mohou snížit riziko opakování
Když se to vrátí - co dělat?
Opakující se mykózy (více než 4x za rok) se nazývají recidivující vaginální kandidóza. To už není „běžný problém“, ale potřebuje jiný přístup:
- gynekolog vás nejprve otestuje na cukrovku - to je častá příčina
- vyšetří, zda nejde o jiný typ houby (např. Candida glabrata), která je odolnější proti běžným lékům
- zvažuje dlouhodobější léčbu - např. jednu tabletku týdně po dobu 6 měsíců
- zkontroluje, zda nemáte jiné zdravotní problémy - např. imunitní poruchy nebo příliš časté používání hormonální antikoncepce
Nezapomeňte: nejde o „špatnou hygienu“ ani o „špatný životní styl“. To je jen příležitost, kterou plíseň využije. Vy nejste „špatná“ - jen jste měla špatnou kombinaci podmínek.
Co neudělat - běžné chyby
Nejčastější chyby, které ženy dělají, když mají plísně:
- Používají výplachy - zničí přirozenou bakteriální rovnováhu
- Přestanou užívat lék, jakmile příznaky zmizí - plíseň ještě není zcela mrtvá, jen „spí“
- Užívají léky bez předpisu - pokud to není plíseň, lék nemá účinek a zdrží správnou léčbu
- Neřeknou partnerovi - i když mu plíseň nezpůsobí příznaky, může vám ji znovu přenést
- Užívají „přírodní“ léky bez důkazů - čajový strom, kyselé mléko, česnek - všechno to může působit jako „bezpečné“, ale není to vědecky ověřené
Pamatujte: plíseň je nemoc, ne trest za špatnou hygienu. A jak každá nemoc, jde léčit - správně a rychle.
Co se stane, když to ignorujete?
Ignorování vaginální mykózy není bezpečné. I když se příznaky zklidní, plíseň nezmizí. Může se rozšířit na okolní kůži, způsobit praskliny, které se mohou infikovat bakteriemi, nebo způsobit chronické záněty. U žen s opakujícími se případy se zvyšuje riziko zánětu močových cest. A pokud jste těhotná, nekontrolovaná plíseň může zvýšit riziko předčasného porodu.
Nejhorší je, že se můžete naučit trpět. Mnoho žen si myslí, že svědění je „normální“ - až jednou narazí na někoho, kdo řekne: „Ale to se dá vylečit.“ A pak si uvědomí, že to nebylo „jen tak“.
Může plíseň v pochvě přejít na močovou trubici?
Ano, plíseň se může rozšířit z pochvy na močovou trubici, zejména pokud je výtok silný a dochází k častému dotyku. To může způsobit zánět močové trubice (uretritidu) nebo i močového měchýře. Pokud při močení cítíte pálení, spalování nebo potřebu močit častěji než obvykle, je dobré to neignorovat - může jít o kombinaci mykózy a bakteriálního zánětu.
Mohu mít plíseň, i když jsem nevážila pohlavní styk?
Ano, 80 % případů vaginální mykózy se vyskytuje u žen, které nemají pohlavní styk. Plíseň vzniká z vlastního houba, které je v těle u většiny lidí. Stačí změna pH, antibiotika, stres nebo vlhkost - a houba se začne množit. Pohlavní styk není příčinou, ale může být faktorem, který zhorší situaci.
Je možné plíseň vyléčit jen přírodními prostředky?
Ne. Ačkoliv některé přírodní metody, jako probiotika nebo česnek, mohou podporovat obnovu mikroflóry, nejsou dostatečně účinné na vyléčení aktuální infekce. Léky, které blokují růst houby (antifungální látky), jsou jediné, co zaručí rychlé a úplné vyléčení. Přírodní metody mohou být doplňkem, nikoli náhradou.
Mohu mít plíseň, když jsem těhotná?
Ano, těhotenství je jednou z nejčastějších příčin vaginální mykózy. Zvýšené hladiny estrogenů způsobují zvýšení obsahu glykogenu ve výtoky, což plíseň „nakrmí“. Léčba je bezpečná - používají se pouze lokální přípravky (čípky, krémy), které nepronikají do krve. Vždy však konzultujte lékaře - neváhejte se obrátit, i když je to v prvním nebo třetím trimestru.
Je plíseň přenositelná na partnera?
Ano, i když mu to nezpůsobí příznaky, může být nosičem houby. Pokud máte opakující se mykózy a váš partner není ošetřen, může vám ji opakovaně přenášet. U mužů se to projevuje jako svědění na penisu, červenost nebo suchý výtok. Pokud máte opakující se případy, doporučuje se ošetřit i partnera - i když nemá příznaky.
Co dělat dál?
Plíseň v těle není nic, čeho byste se měli stydět. Je to běžný, léčitelný problém, který se stává nepříjemným jen tehdy, když ho ignorujete. Pokud máte příznaky, nečekáte, až „projde“. Navštivte gynekologa. Nenechte si vysvětlovat, že to je „normální“. Nejste sami - a nejste jediná, co to má. A nejde o to, jak často se to stává - jde o to, jak rychle se to vyléčí.
První krok je vždycky ten správný - přiznat si, že něco není v pořádku. A ten krok už jste udělali. Teď už jen zvolte správnou cestu - lékaře, ne internet.
